Muzea
Muzeum Reného Magritta
Dvaačtyřicet let po smrti belgického malíře Reného Magritta (1898 –1967) nalezly jeho obrazy nový domov. V ulici Esseghemstraat v Bruselu se v polovině roku 2009 v neoklasicistní budově Altenloh otevřelo malířovo muzeum.
Tajemný svět Magrittových obrazů
Surrealistický malíř René Magritte patří k největším umělcům 20. století. Ovlivnil ho dadaismus, obdivoval koláže Maxe Ernsta. V Paříži se sblížil se surrealistickou skupinou, s André Bretonem; znal se se Salvadorem Dalím. Vychází z předmětné skutečnosti, nikdy ji „nedeformuje“. Jeho obrazy jsou plné tajemství, reálné postavy a předměty běžného života uvádí do nečekaných kontextů, například z domácího krbu měšťanského bytu vyjíždí parní lokomotiva. Pro belgický surrealismus a zejména pro Magrittovo dílo je charakteristický silný náboj provokace, absurdity a grotesknosti.
Malíř se zajímal o různá media, včetně reklamy, divadla a filmu. K jeho oblíbencům patřil spisovatel Georges Simenon a zpěvák Jacques Brel. V posledních letech života se Magritte přiblížil k výtvarným projevům pop-artu.
Magritte „dostihne“ van Gogha a Kleea
V novém Magrittově muzeu v Bruselu, v prostorách kolem dvou a půl tisíce čtverečních metrů, je vystavena největší sbírka malířových děl na světě, čítající na sto sedmdesát položek. Bruselská kolekce Magrittových obrazů, kterou doplní archivní materiály: malířovy dopisy, fotografie a kresby, se tak řadí k proslulým evropským muzeím věnovaným van Goghovi v Amsterodamu a Paulu Kleeovi v Bernu.
Brusel jako divadelní scéna
Museum Reného Magritta se nalézá na ideálním místě v centru Bruselu nedaleko Královského paláce, pár kroků od Muzea hudebních nástrojů, blízko Grote Markt. Po prohlídce exponátů muzea, ve kterých vytvářel René Magritte svůj tajemný svět, budou návštěvníkům i bruselské domy a ulice připadat tak trochu jako divadelní kulisa. Kousek tajemství Reného Magritta si divák odnese s sebou z muzea.
