Belgické pivo
Pivní ráj
V zemi pralinek, vaflí a hranolků se vaří rekordní množství piv. Belgii, rozdělenou na dvě jazykové oblasti, spojuje láska k pivu.
Nápisy Cuvée nebo Grand Cru tu nenajdete jen na etiketách vín, ale také piv.
Vlámové nedají na své pivo dopustit. Jen málokdy mají v bruselské nebo gentské hospodě na pípě a v lednici méně než čtyři značky. Ve Flandrech často narazíte na podniky, kde máte na výběr třeba ze sta piv. Pět šest točených, zbytek v lahvích roztodivných křivek a pestrého líčení. Kolik piv se zde vyrobí? Dostupné zdroje nejčastěji hovoří o šesti stech druzích.
Předchůdcem všech belgických piv je unikátní lambic (lambiek), který vzniká spontánním kvašením a vaří se jen v regionu Pajottenland nedaleko Bruselu. Nakyslé pivo se vaří z ječmenného sladu a pšenice a dlouho zraje v dubových sudech. Obsahuje málo alkoholu a ve své holé podobě nemá moc příznivců. Většinou se sladí nebo obohacuje ovocem.
Ďábelské nápoje
Rozhodnete-li se ve Flandrech s pěnivým mokem pobýt, doprovodí vás věru nečekaní kumpáni. Jednou je to surovec (Barbar), po druhé zrádce (Judas) a jindy sám ďábel (Lucifer). I když je ustojíte, můžou vás snadno dostat na kolena Delirium Tremens či Paranoia Groen. A budete-li se přespříliš rouhat, cestu do pivního nebe vám ukážou La Guillotine nebo Mort Subite Kriek (Náhlá smrt).
Moc vašich spolustolovníků je velká: belgické speciály mají běžně sedm až devět, ale i dvanáct procent alkoholu (Bush Beer). Podávají se do menších sklenic než v Česku: nejčastěji o objemu 0,2 až 0,4 litru. Každé pivo má svou vlastní, do níž se nalévá nebo čepuje.
A jak belgická piva chutnají? Někdy jsou ochucena malinou a višní, jindy zázvorem nebo vanilkou. Vyrábějí je sládci ve velkých moderních koncernech (Stella Artois), ale i mniši v klášterech podle středověkých receptů (třeba Orval, Westmalle nebo Westvleteren) – taková piva se označují jako trapista. Jsou svrchně kvašená a vaří se na základě várečného práva jen v šesti belgických a jednom holandském klášteře.
Co konkrétně si tedy můžete ve Flandrech u baru poručit? Například načervenale jantarové nasládlé Aerts 1900 nebo Witkap Pater Stimulo s ovocným aroma, lehce nahořkle se rozlévající po patře. Barbara, v němž je cítit med, či sladkokyselé Duivels bier. Nebo jiné? Několik stovek piv na výběr stále zbývá. Není nic snazšího než se do Flander vypravit a ochutnat přímo u zdroje. Vlastně u pípy.
Tomáš Wehle, IN magazín Hospodářských novin
